Lehkost těžkých dnů letních
/-ze sbírky Lehkost těžkých dnů letních/
-původní název: Píšu ve 100 hvezdičkovém hotelu
Lukáš Jebavý
2009
sbírka obsahuje tyto básně:
-Vzpomínka zašlých dní
-Věříš v to?
-Večerní zahrada
-ANTI - dopingová
Vzpomínka zašlých dní
Kapkou smývané vlasy
Do dálky vlají
Rozpoznané hlasy
Co barvu mají
Šla jsi, šla, cestou svou
Občas světlem, občas tmou
Takové to daleko, jenž píseň pěje
Takové to daleko, co se ti jen směje
Rovně cestou svou určenou
Šaty tvé a svobodou půjčenou
Vlevo bez pohledu
Co já nedohlédnu
Vpravo též
Rovně šla jsi, šla
Takové to daleko, kde cesta stojí
Takové to daleko, jen cestou svojí
Od můr a strastí jsi mě odtrhla
Od strmých cest
Nic není jako ty
Takové to daleko, jsi laskavá
Takové to daleko, ty - láska má
Z pod pramenů vlasů tvých
Čeřil se ten krásných smích
Ten, co slyšet ho bylo
Těm časům dávno odeznělo
Sem a tam, náramek se naklání
Sem a tam, už je to dávno
Věříš v to?
Jen ten, kdo má tě v modlitbách
Jen ten snahou může se projevit
Jen ten, který nekráčí tmou
Jen ten ve snaze neměl by polevit
Učíme se slova lásky
Však neznáme učitele
Říkáme slova láska
Však neznáme posluchače...
Večerní zahrada
Tisíce hvězdiček nade mnou
Stačí se jen nadechnout
Vidět tu všechnu krásu najednou
Všechno to bílé - tmu pominout
Spojovat z nich obrazce dojemné
Jen tak čmárat si po nočním stropu
Spojovat je všechny až do jedné
Ukončím zprávu tobě bez apostrofu
Stovky květů svítíce
Jak jedna velká kytice
Večer co večer trhal bych puket plný květů
Pro ten nejmilejší úsměv ze všech světů
Dnes mi spadla jedna do klína
Hýčkám si ji v náručí
Bude se mnou i zítra?
Kdo mi tohle zaručí?
Osud se na mě vykašlal...
Tisíce hvězdiček nade mnou
Stačí se jen nadechnout
A vcítit se mezi ně
Svítit si do noci bezedné
Jaké by to bylo bez jedné?
Jsi tou chybějící v mých snech...
ANTI - dopingová
Trhá se mi žíla každým cvikem
Denně zvyšovat zátěž - je mým zvykem
První fáze: stačí se jen nadechnout
Ta druhá: pořádně silou povzdechnout
Cvičím dnes a denně - v pátek znova
Pomáhají mi už jen agresivní slova
Křičím: "Další zátěž mi už nenoste"
Objem, tvar a síla svalů mi nějak už neroste
V první den začnu práškem
V poslední? Jsem jen šaškem
Ve svalech mám jen obyčejnou vodu
A srdce - to je dávno v důchodu
Na konci se ptám:
"Jsem to já? Bývalý vozka?"
"Ne, jsi jen obyčejná troska"