Lukáš Jebavý
(*1988)
život spisovatele
Dílo tohoto spisovatele je především odrazem jeho špatných zkušeností se vztahy s lidmi. Za prvotinu lze považovat dílo CO DÁL PSÁT?.
V roce 2003 autor začal studovat na střední škole v Praze. Díky dostatku času, který mu zázemí internátu dopřálo, napsal KRÁSA NENÍ VŠE. V tomto díle básní MĚ KRÁSNÁ, OSTATNÍM... čtenář může cítit nádech odevzdanosti a věrnosti svému srdci. A to byl konec pozitivní poezie. Sbírka byla dodatečně věnována.
S příchodem roku 2004 přišla sbírka MNOHO, BA JEŠTĚ MÍŇ. Zde se autor snaží ukázat pocity bezradnosti a poníženosti. Je to začátek negativní poezie. Pilotní básní V METRU STÍN jasně ukázal, kterým směrem se chce autor ubírat. Básník rád zakončuje básně otázkou "PROČ?". V poslední básni TAK TO POSLEDNÍ se pojednává o uvědomění si chyby a náznak nemožnosti její vrácení.
V tomtéž roce napsal Pavel Novotný ještě sbírku ONA MĚ MUČÍ, CHCE MĚ DO NÁRUČÍ, ve která byla odrazem na zradu, která ho potkala v životě. Už jenom samotné názvy básní (KDYŽ DO TEBE KOPNOU, NENÍ RÁNA JAKO Z RÁNA, TAKOVÝ JE ŽIVOT, KRÁSNÝ ŽIVOT STUDENTŮV) jasně mluví sami za sebe.
No, jen o několik týdnů nato, to se již psal rok 2006, začala vznikat sbírka OBĚTEM ČASU. Sbírka je věnována. Obrovské množství času, které autor měl k dispozici, využil k dokonalému odrazu myšlenek člověka, který není ani milován ani nenáviděn. Který ale miluje. Nicméně se jedná o již jiný druh poezie, dekadence vůči společnosti mizí, zato se objevuje náznak vyčítání si chyb a zobrazení nedokonalosti člověka. Básně DÁLKA a ROZVAHA jsou asi tím nejlepším do této doby, co pochází z autorovy ruky.
Sotva autor dokončil předchozí sbírku (květen 2006), začal psát další. Tentokrát intimní poezie, která vyniká svou nápaditostí a dokonalostí veršů je o to cennější, že vznikala přes rok. Jednoznačně nejobsáhlejší sbírka vzbudila menší rozruch. Nakonec tuto sbírku ukončil v srpnu, po více než 12 měsících. Sbírka "LÁTEŘÍM NAD HROBEM SNŮ" al "Vzpomínám ... jak je to daleko?" je věnována a obsahuje přes 45 básní.
Další sbírky jsou spíše útlejší a byly sepsány v kratší době. Sbírka RÁNO (původní název VEČER) z roku 2007 je volným navázáním na předešlou sbírku, ale z optimistického hlediska. Umědomění si reality, "užívání" si krásného vztahu a tajné sny, to bylo inspirací pro toto dílo.
V roce 2008 následuje sbírka TRŽNÁ RÁNA, která je spíše hledáním odpovědí na neurčité otázky. Tápání v lidských vztazích, které vždy autora přitahovalo; je obestřeno mlhou. Tato sbírka obsahuje 3 kratší básně.
Další sbírka, VRAŽEDNÉ SVĚDOMÍ HRADECKÉ (původní název NEMOHU SPÁT; z roku 2008), která vznikala souběžně se sbírkou TRŽNÁ RÁNA, je výrazem ovědomění si vlastních chyb, lítostí nad nimi a pokusu o vyrovnání se s minulostí. Sbírka obsahuje tři básně (Derniéra, Na rozloučení, Story of my life). Autor poprvé využívá anglického názvu - nejspíš inspirace ze stejnojmenné písně od Bon Jovi.
Mnoho probdělých nocí jsou stálou inspirací pro další a další řádky. Útěchou může být snad jen pocit, že tu největší básnickou sbírku, kterou kdy napsal, nikdo nebude nikdy číst...
V roce 2009 autor svou inspiraci hledal v přírodě, ve vztacích a duchovnu. Svou sbírkou LEHKOST TĚŽKÝCH DNŮ JARNÍCH, která obsahuje 4 básně (Jen ten..., Nejistota, Stačí tak málo, Korespondenční lístek), učinil obraz, na který čtenář není z jeho dílny příliš zvyklý. Tato sbírka postupem roku 2009 přešla v druhou sbírku LEHKOST TĚŽKÝCH DNŮ LETNÍCH.
V současné době autor spíše píše kratší, výstižnější a dynamičtější řádky. Nicméně se stále nedokáže vypořádat s lyrikou a jen zřítka se upíná na epiku. Podle současných kritiků je to trochu naškodu, protože spisovatelsko-poezistické nadání je u něho zcela patrné...
Možná i změna psaného obsahu nebo názvu by mohlo udělat své.
V roce 2009 dokončil celkem 4 ucelené sbírky, na přelomu nového roku začal psát další sbírku (Úsměv z banánů), jejíž obsah je výrazně pozitivní. Snad touha po Boží lásce a kráse, milosti a odpuštění, vedou autora k tak dlouho očekávanému směru. Jen doufejme, že se tento směr rychle nevytratí.