Vzpomínám ... jak je to daleko?
/-ze sbírky Vzpomínám ... jak je to daleko?/
-původní název: Láteřím nad hrobem snů
Lukáš Jebavý
2006-2007
Dálka
Škoda slov k loučení
Den po dni, rok po roku
Krůček po krůčku, krok po kroku
Už jsem dál
Nevyzývám tě k odvetě
Již nikde na světě
Nespatříš mě na ulici
Už jsem dál
Již nebudu ti dávat, ty mě brát
Tys bez hnutí, já tě měl rád
Už jsem dál
Již překročil jsem hranici
Hranici mezi dvěma světy
Tvým a mým
Už jsem dál
Mé myšlenky se za tvým obzorem nachází
Mě tak, mě tak trochu i dochází
Jak jsem daleko
Až moc daleko
Dálka, tak dlouhé slovo
Že ani nevnímám jeho význam
Význam jednoho slova pouhého
Byť značně dlouhého
Je daleko
Až moc daleko
Můj sen
Nikdy jsem nevěděl, že mám sen
Dokud jsi tím snem ty nebyla
Jediná vzpomínka mi nezbyla
Ty tam, já tady jsem
Nebudeme to měnit
Zůstane to tak
Daleko? Kde?
My si hráli na citů vyznavače
Nejen tobě je do pláče
Když se anděl šípem lásky netrefí?
Když ten anděl mine...
Proč ostatní mohou být spolu?
A proč my ne?
Takové to daleko, které je k nalezení
Takové to daleko, které tady není
Inkoust vs. pocity
Při schnutí inkoustu blednu...
A kolikrát jsme se za nás modlil
Při té vzpomínce hlavu zvednu
Kolikrát?
Takové to daleko, které nevidíš
Takové to daleko, které necítíš
Bylo to krásné
Bylo to hřejivé
Bylo to plný něčím...
Něčím víc, než jsou jen naděje
A co víc - bylo to upřímné
Svést pocit
Takové to daleko, které touhou svádí
Nikoliv touhou milování
Ale touhou života
Takové to daleko, které smutkem zavání
Je daleko
Až moc daleko
Možná se steskem ochudí
O ten pocit
Možná že tam stále chodí
Pro ten pocit
Možná se na mě jen tak směje
Možná je to láska bez naděje
Nejednou jsem cítil zvláštní pocit
Takový ten pocit...pocit štěstí
Takové to daleko, které nás dělí
Takové to daleko, o kterém všichni vědí
Repetice chyb?
Proč dělat stejnou chybu znovu
Proč bychom měli být opět spolu
Proč máš věřit mému slovu
Proč?
Když žít s ním nelze...
Proč, a takovou dobu?
Takové to daleko, plné otázek
Takové to daleko, které neslyším
Spolu, to zní líp
Někdy i spolu, někdy mnoho cest
Být smutný, být smělý, být vinen
Stmeleno nejen tohle v pevnou pěst
Která nezničí se kámen či skálu
Ale rozpadne se o dálku lásky
Takové to daleko, které lásku ničí
Takové to daleko, jak dálku pověst líčí
Někdy i líbezná zdála se i noc
Někdy líbezný byl i den
Nebylo toho moc
A nebyl to sen!!!
Když vzpomínám, trápím se
Když se chci trápit, vím jak...
Takové to daleko, které o nás ví
Takové to daleko, dál než na návsi
Starost milá
Měl jsem hlad-najedla jsi mě
Chtěl jsem pít-napojila jsi mě
Kde chyba jest, která se hledá?
Či se najít vůbec nedá?
Viděl někdo lásku?
Takové to daleko, plné propastí
Takové to daleko, bez ok a pastí
Upřímnost hřeje
Takové to daleko, které končí nadějí
Mám tě rád-řeknu pravdu, raději
Takové to daleko, které končí smutnou pravdou
Takové to daleko, které nemá smysl
Nehledejme jej...!!!
Takové to daleko, neznámého původu
Takové to daleko, a přec bez důvodu
Rozvaha
Seděl jsem sám, na prázdném pobřeží
Je pozdě, srdce myšlenkám nevěří
Nevěří, že stalo se tak lehce
Nevěří, vlastně věřit nechce
Vstal jsem...jdu tichu vstříc
Již nemám sílu ti říct
Vlastně se zeptat:
„Proč?“
Takové to daleko, které nevnímáš
Protože vůbec není
Jsem daleko
Až moc daleko
A sám
Forevery
Upřímnost hřeje 2
Mám tě rád-často jsem říkal
Protože to krásná pravda byla
Ani teď není situace jiná...
Takové to daleko, měřítko se měnilo
Takové to daleko, naši vzdálenost měřilo
Šel jsem za tebou, šel jsem dál
To bylo lepší, než abych jen stál
Nehleděl jsem na pocity
Šel jsem slepě dál, vlastně vpřed
Kdo mohl čekat konflikt a kdo střet?
Takové to daleko, které se vytratilo
Takové to daleko, které se vyplatilo
Vyplatilo, protože přimělo k myšlence
K myšlence, která smyslu nemá...
K myšlence
Co zastaví lásku? Lež? Pravda?
Šel bych zas a znova
Ještě třeba i dál
Daleko za obzor
A třeba i výš
Lásky plná slova
Právě takovou pravdu bys slyšela
Či lež spíš?
Takové to daleko, plné pravdy
Takové to daleko, bez lží a strachu
Jednou si vzpomeneš
Pojednou, zastavil se čas
Nikdo jej nevnímal
Čas, jenž krásné chvíle snímal
Do paměti své
Do paměti nás dvou
Pro roky krásné i zlé
Ty okamžiky nás k sobě zvou...
Takové to daleko, plné vzpomínání
Takové to daleko, které neznámého je času
Bez Jeho dohledu=katastrofa
Shora sledoval nás Někdo
Viděl naši radost
Spatřil svoji práci
Pak měl už jen starost
Nic netrvá věčně...
Shora sleduje nás Někdo
Takové to daleko prázdných duší
Takové to daleko, které Někdo tuší
Věřit nelze jednou myšlenkou
Uvěřil jsem v tvoji víru
Věřím v ní i stále
Že k sobě patříme
Bez boje, vlastně v míru
Bez patu či matu krále
Své myšlenky třídíme
Třídíme je...ale?
Proč nacházím jen ty krásné?
Takové to daleko, plné neznámých frází
Takové to daleko, kterému nerozumíme
A co nám vlastně schází?
Ten druhý
Jediná=individuálně originální
Pro překlad-kvůli jedné větě
Pro jednu krásnou odpověď
Šel jsem za tebou, jedinou na světě
Už vím, co je to láska
Už vím, co je to zpověď
Vím i, co důvěra znamená...
Takové to daleko, pro nás neznámé
Takové to daleko
Krásná to věta
Už vím i, že takový překlad nedostanu
Nebudu hledat jinde odpověď
Každé ráno, teprve až vstanu
Žádat pochopení pro tebe
Pro sebe odpuštění
Snad ten Někdo dokáže dva zázraky
Děda měl pravdu, já nevěřil mu
Že nezasloužím si tě...
Když myšlenka mává
Takové to daleko, jenž každé ráno probouzí
Takové to daleko, hlavu skláním k zemi
Takové to daleko, ty už víš proč
Modlil jsem se
Modlím
Neříkám, že ztratil jsem
Ani, že jsem našel
Prostě jsi přišla
Už jsi pryč
Ta mezidoba
Ta byla ojedinělá
Takové to daleko, nedá se přehlédnout
Takové to daleko, nedá se zapomenout
Moje motto
Možná jsem už i slyšel
Že sejde z očí
Sejde z mysli...
U mě se k tomu dodává:
"Nevěřím na nesmysli!"
Zapomenout prostě nelze.
Takové to daleko, které nás nutí
Takové to daleko, jdeme jej s chutí
Tu dálku
A sami
Tím mottem dál
Ten obraz, před očima ho mám
Ten pravdou zářící úsměv
Ten si navždy pro sebe uchovám
Neztratím jej
Nezapomenu jej
Vždyť rád ho mám!
Takové to daleko, jako jeden obraz
Takové to daleko, jak lehký odraz
Že vzpomenu si jednou na ten čas?
Že dotlačím jednou myšlenky ke vzpomínce?
Že budu se jednou trápit, když vím jak?
Ne
Jednou?
Ne
Protože vzpomínám pořád
Protože se trápím
Proto nemohu jednou...
Takové to daleko, snad jen jednou
Takové to daleko, ujdu ho sám?
Lítost se počítá
Pro trochu velkou
Takovou velkou...
Jedna chyba vše zmrazila
A nás tím srazila
Srazila na kolena
Srazila do pláče
Srazila
Takové to daleko, jednou bude blíž
Takové to daleko, či dvakrát spíš?
Někdo hraje na housle
Někdo chodí po parku
Někdo nestíhá ...
Jen já vzpomínám
Jen já mám strach
Daruje Někdo pochopení nám?
Takové to daleko, plné pochopení
Takové to daleko, jen jedno vykoupení
Vykoupení za odpuštění
Za ten hřích
Za tu chybu...
Krásný mohl být spánek
Ten tvůj...ano, úsměv na tváři
Ten, který lidské vztahy vytváří
Ten je jedinečný
Jak dlouho jsme slova vedli
Jak dlouho byla budoucnost tématem
Než jsme potěšením hlavy zvedli?
Či snad to bylo okouzlení
Které ukončilo probuzení?
Takové to daleko neklidného spánku
Takové to daleko u lásky stánku
Když náruč zeje prázdnotou
Asi měl bych vypsat tvoje vlasy
Oči, nesmím opomenout Kulíška a aj.
Ale nemám dost sil udržet slzy v očích
Nemám dost sil - nebudeš zítra v náruči mé
Ale chci se sám s tím porvat a třeba i prohrát
Takové to daleko, jen tak
Takové to daleko a bez veršů
Adresát díku
Děkuji, a nejen tobě za ten krásný čas
Děkuji, že mohl jsem Ti být po boku
Děkuji...snad víš, komu děkuji...
To Bůh je adresátem mého díku
Toho díku, že mohli jsme si být nablízku
Takové to daleko, plné díků
Takové to daleko, snad to slyšíš
Poprava - vše jednou končí
Už dost myšlenek na papíře se opaluje
Však mnohem víc jich pod stolem zůstane
Srdce poslední naděje popravuje:
"Snad už nikdy, snad."
Taková situace nenastane
Vím to a jsem rád
Takové to daleko, Slunce svítí
Měsíc vidět není
V noci opak jest
Slunce v takovém daleku je
Měsíc svou pozici mění
Už mám chybu!
Pro jednu myšlenku
Kterou nechal jsem se vést
Pro tak zásadní věc
Nechal jsem se svést
Pocit viny převládá
Pocit smutku získal jsem
O odpuštění prosím
Lítost se počítá 2
Takové to daleko, pocit viny
Takové to daleko...
Promiň
Že říkal jsem ti tvé přednosti
Že nelhal jsem Ti tím
Že zklamal jsem tě, mě to mrzí
Pravda o lži
Když řekla jsi mi o své víře...
Kdybych tě tehdy opustil
Byl bych blbec sám pro sebe...
Že mám rád jen tebe
Nebudu ti říkat či psát
Ale měl bych ti lhát...
Tolik to pak srdce zpět nesvádí
Lítost se počítá 3
Takové to pokušení
Které mě přivedlo na špatnou cestu
Kterým jsem riskoval vše
Ač jsem měl tebe a rád
Je daleko
Až moc daleko
Nechci to vrátit
Chybu jsem udělal
Za odpuštění se modlím
Lituji toho...
Čas nezastavíš
Takové to daleko, které nechci vrátit
Takové to daleko, nechme jej
Prázdný láskou po dálce toužím
Prstem si maluji srdíčko
Do vzduchu jej maluji
S myšlenkou tím prstem kroužím
Všechny do jedné Ti věnuji
Všechny mé modlitby
Takové to daleko, v daleké válce
Takové to daleko, jak v naší lásce
A přec Tě mám rád
Každou částí minuty, myslel jsem
Na tebe směřovaly ty myšlenky
Pro svou chybu jsem klel zem
Vím, co bolí
Vím, proč bolí
Vím, jak bolí
Ale nevím, jak pomoci mu
Takové to daleko, kdy srdce bolí
Takové to daleko, jednu cestu volí
Lítost se počítá 4
Měl jsem lék, ba ho ještě mám
Neužiji jej, za chybu chci pykat sám
Ale tobě pomoci nemohu
Vím, že nic nezmohu
Vím, že se Ti život rozpadl
Vím, že život jsem Ti zničil
Takové to daleké, plné chytrých rad
Takové to daleko, mám tě rád
Měli jsme krásné představy
Měli jsme krásné představy
Žít v nich jsme chtěli
Velké šance jsme v tom měli
Měli jsme krásné představy
Malovat si je zodpovědně možné není
Proto je to jenom takové to snění
Měli jsme krásné představy
Takové to daleko, plné malování
Takové to daleko, slova namlouvání
Měli jsme krásné představy
Naše láska neměla výšku, natož tvar
Ty krásné ale staré obrázky mne klamou
Vždy když jdu, jdou i oni za mnou
Být s tebou byl ten nejkrásnější dar
Krásné měli jsme to spolu časy
Měli jsme krásné představy
Takové to daleko, několik tvých tvarů
Takové to daleko, jen v jednom zmaru
Měli jsme krásné představy
Kdybych na tebe promluvil
Kdybych Tě pohladil hlasem
Jak moc rád bych se Ti omluvil
Prohrál jsem boj, nejen s časem
Když jsme spolu sami v poli byli
Když jsme se tam najednou políbili
Uvěřil jsem, že my dva, nikdo jiný
Měli jsme krásné představy
Takové to daleko, v tolika polí
Takové to daleko, a jak to bolí!
Čas nezastavíš 2
V tom poli, náruč jsme si nastavili
Myšlenkou jsme i čas zastavili
Ale jen myšlenkou, on běžel dál...
Jak láskou lidé omámení
Čekali jsme na znamení
Nepřišlo
Takové to daleko, které jsme za hlavu hodili
Takové to daleko, až tam jsme spolu chodili
Vždy spolu, často od sebe
Vždy. Za světel i v tmách
Měli jsme se oba rádi
Vždy. Byli jsme si v rukách
Byli jsme spolu rádi
Na cestě, u polí i na lukách
Vždy. A nebyli jsme nato sami!
Takové to daleko, ale vždy spolu
Takové to daleko, proč "zas" znovu
Na louce prohání se vítr
Je to pěkný fičák
Myslím já to ale jinak
Ale pořád, pořád na tebe
Takové to daleko, hra o jednom tahu
Takové to daleko, ale jen v našem vztahu
Rétorika lásky
Citovat do slova a do písmene
Ta krásná slova lásky
To se lehce zapomene
Ta krásná slova o lásce
Když měl jsem ruce tvoje vlasy
Ty oči okouzlující vlásky
Věřil jsem v ten sen...
Takové to daleko
Bez lásky - člověkem chudým
Takové to daleko
Citovat ta slova, jedno za druhým
Zapadli jsme v sebe
Hodně rad padlo
Rádi jsme je přijímali
Tolerance prohrála
Nebylo co tolerovat
Jak části skládanky
Byli jsme jak puzzle
Takové to daleko a jedna hádanka
Takové to daleko, z puzzlí skládanka
Šance není nekonečné přání
Kolik Bůh dal nám pokusů
Zmařili jsme je po kusu
Kolik dá Bůh ještě šancí
Kolik? Takovým jako jsme dva my
My, s takovýma chybami?
Kolik že?
Takové to daleko, jednou počítáme
Takové to daleko, podruhé se ptáme
Tady je první rozhodnutí-to správné
Když četl jsem první knížku od tebe...
Když četl jsem druhou knížku od tebe...
Nemohl jsem jen pro tebe věřit na nebe
Věděl však jsem, že něco nás spojilo
Že nás něco drží
Že se máme rádi
Že to nebyla náhoda
Že ten osud něco řídilo...
Takové to daleko, nedělali jsme si ostudu
Takové to daleko, oba věříme osudu
Milovat, pomíjivou krásou jest
Milovat se navzájem-
-jednou z krátkých cest
Bůh nám k tomu pomáhal-
-věčné lásky a věrnosti,
právě tomu se právem domáhal...
Věrnost, věrnost, věrnost
Takové to daleko
Takovou jsem našel si tě
Takové to daleko
Nerozhazoval jsem další sítě
Jen tebe jsem měl rád
Neříkám to nerad
Pravdy se nebojím
A před tebou nic netajím
Nepřipadá mi to jako neskutečné
Vždyť nám nic neuteče...
Teď byl bych rád...
Takové to daleko, nic není delší
Takové to daleko, co to vlastně řeší?
Navždy nebo nikdy?
V tobě myšlenkou jsem
Navždy
Daleko od sebe zůstanem
Navždy
Ten sen snem zůstane
Navždy
Až ten vítr ustane
Nikdy
Ten vítr, který
Který vše odnes
Navždy
A ne jenom dodnes
Dodnes...
Takové to daleko, věčné vzdálenosti
Takové to daleko, mocná touha
Jaký to vítr bez lenosti?
Vzdálenost je daleká
Až moc daleká
Někdo měl takovou moc...
Byla jsi chlebem mého těla
Otrávit i živit jsi mě směla
Mé tělo prošlo mnoha změn
Jen Tebe se chci ptát:
"Proč má láska neuspěla?"
Neb jsi mé srdce měla
Jako zvuk kostelního zvonu
Ta naše láska odezněla
Nikdy potřetí, nikdy znovu
Sen o třech větách
Časem krájet množství myšlenek
Slupky, ale jen navenek
Jsou obalem jádra, které nevzdá se
Ten krásný sen nezdá se
Ten sen je tvým a mým životem
Je to náš život
Někdo tu přece ještě je
Ať je středa či sváteční neděle
Ať Tě chrání před hříchy či neštěstím
Ať Tě chrání přes den i noc
Ať Tě chrání nebeští andělé
Takové to daleko, andělé Tě chrání
Takové to daleko, pusto vždy raní
Byli jsme starší, jsme mladší
Ať On odpustí komu ráčí
V srdci Tvém jsem byl osadníkem
Teď jsem tečkou, ne-li puntíkem
Myšlenky mé se s vírou rvaly
Na svém si pořád trvaly
Ale chtěly jít jinam...
Takové to daleko, dej naději ve víru
Takové to daleko v životě a míru
Jací jsme
Jsme lidé z masa a kostí
Děláme oba chyby
Některé malé a některé veliké
Ať nás On viny zprostí
Užívejme si života ve víře dle libosti
Naslouchejme Duchu i Bohu
Jsme lidé, jen obyčejné bytosti
Píšu jen pokud mohu
Láteřím si při usínání?
Takové to daleko, nemohu si pomoci
Takové to daleko, nespím dlouho do noci
Já vím, raději se modlím
Ať se vyhnu utrápení
Když mé srdce s tvým není
A je to tady!
Jsme smyslu zbaveni
Jsme oba bez druhého
A jsme oba bez sebe
My čekali marně na znamení
Takové to daleko, povídá sa to!
Takové to daleko, jakže vzato?
Už vím, co je to ubohost...
Už mám lásek takových dost!
Bohu nadále věřím...
Rád bych odpovědi
Jedinou myšlenkou láteřím
Tak to poslední
Spojit krásné s příjemným
To bylo vždy snem mým
Zničit to - barbarstvím jest
Proč šel jsem několik cest?
Proč nenechal jsem se tou pravou vést?
Proč???
Záruka na propadnutí
Takové to daleko, a kdo více chce?
Takové to daleko, či vůbec nechce?
Otevřenou náručí
Ti nikdo za nic neručí
Úsměvem a pohledem
Ti nikdo za nic neručí
Polibkem opravdovým
Ale jen takovým z lásky
Lásky, darem od Boha
Dal srdce, ale komu už nevím
Prodej lásku, prodáš Jeho
Takové to daleko, nevzpomínám
Ty?
Lehce zapomínám
Lidé si hodně věcí kupují
Však láska není na prodej
Není ani za zásluhy
Je darem od Něho...
Jedna, jednou, jeden
Takové to daleko, jednou
Takové to daleko, bude ticho
Když se dva o lásku dělí
Když láska není jen slovem nadějí
Chvíle samoty nastává
Nejen ty chyby mě mrzí
Poklad mi z očí mizí
Prázdná vzpomínka mi zůstává
Takové to daleko, láska, láska, láska
Takové to daleko, žij nebo zemři
Žijeme, cítíme co bolí
Žil jsem z práce bez koláče
Žijeme, vidíme kdo pláče
Žijeme ve světě, kde nám Písmo
Mstivou odplatu nedovolí
Takové to daleko, žijeme každý sám
Takové to daleko, žijeme a já dýchám
Až to přijde
Až vyrostu, budu velký
Až poznám, budu starý
Až zapomenu, budu starý
Až prominu, budu to psát
Píši...
Až se k ránu proberu
Ty nebudeš vedle mě
Takovou budoucnost neberu
Hlavně prosím: "Jemně!"
Až vyrostu
Snad splním si své plány
Snad splní se mi mé sny
Vyměnil bych za všechny lány
Vyměnil bych ...
Až poznám
Až uvědomím si to krákorání
Nepovím Ti, kolik
Vím já, zda to tolik bolí?
Vyměnil bych ...
Až zapomenu
V tu chvíli už neznám utrpení
Zapomenu na darované jmění
Snad mě to změní
Vyměnil bych ...
Až prominu
Najdu tu vnitřní krásu těla
Nevím, zda říci jsi mi něco chtěla
Takových pár dnů
Vyměnil bych...
Vyměnil bych
Za všechno zlato co není
Za všechny peníze co nejsou
Mé přání osud nezmění
Mé sny se do oblak vznesou
A já s nima a sám
Za všechny sny a přání
Za všechny mé modlitby
Za všechno co mám
I za to, co nemám
Takových pár dnů
Takových pár okamžiků
Takové jedno pohlazení
Nabízím titěrnou cenu
Žádám obrovskou věc
Vyměnil bych ...
Lítost se počítá 5
Žalem jsem obklíčen
Nemohu si pomoci
S maskou smíchu nalíčen
Zastírám tu bolest
Ten pomatený mozek
Ten chudák mi nesmysly hází
Svědomím mi žal prochází
Dělám jako že nic
Dělám jako že nic
Dělám to ze strachu
Bojím se ...
Takové to daleko, když jsme byly spolu oba
Takové to daleko, lásky jen plná slova
Heslo: Láska
Věrnost hlásat
Věrnost činit
Lásku dávat
Smutek ničit
Heslo moderních dnů
Heslo krásných zítřků
V rukách do stěn
Každý stále stejný
Každý stovky změn
S vypětím do míst známých
V rukách jedno tělo
Láska, hřích a chtíč
Jen ve snách mých
Světlo se zanevřelo
Panna, matka, vdova
Vzlet a pád
Pramen, řeka, voda
Láska neumí tát
Takové to daleko, vyřknuté slovem
Takové to daleko, nesmět být osloven
Konec krásných dnů
To krásný končí den
To krásná noc počíná
Já zármutkem naplněn
Že další noc bez tebe začíná
Chybou tvojí...
Co se stane?
Chybou dvojí...
Láska nenastane...
Jsi pryč
Byl jsem živ přítomností tvou
Má náruč nyní zeje prázdnotou
Odešlas z dosahu pohledu očí
Odešlas, hlava se mi z toho točí
Takové to daleko, šli jsme cestou svou
Takové to daleko, cit lidé láskou zvou
Tak přece jen
S touhou smát se sedím
V ruce slza utrousená
O lásce vlastně nic nevím
Sedím na kupce sena
Ta slza po líci cestu hledá
Tvář mi omývá vzlykem
Jsi pryč, to není zvykem
Špatné svědomí spát mi nedá
Takové to daleko, tóny svobody znějí
Takové to daleko, ty tóny se mi smějí
Krůpěje po bradě kopíruje vrásku
Lítost nestačí, nikdy!
Měl jsem tě rád můj hlásku
Bylas mým vším.
Po cestě valí se voda
namočí seno
zaplaví stáj
vítej doma změno
Již nebudu ti perník pekat
Ani puget s polibkem dávat
Dobrotu sekat
To nestačí, nikdy!
Tak přece jen
přikován svědomím ve vlastním žaláři
přikován bez hnutí
jen ve stínu bolesti a věčného ticha
Věrnost nestačí, nikdy!
Láska nestačí, nikdy!
Peníze nestačí, nikdy!
Obětavost nestačí, nikdy!
Láska nemá vzorce ...